Arktâlâš kuávlu lieggân uáli jotelubbooht ko eennâmpállu koskâmiärálávt. Sämmiliih tobdeh nubástuvvee šoŋŋâduv vaikuttásâid vuošmuu juávhust. Tan lasseen sämmiliih láá algâaalmugin sehe kielâlâš ete kulttuurlâs ucceeblohhoon uáli háváduvâš sajattuvâst šoŋŋâdahnubástus vaikuttâsâid.
Tiätu šoŋŋâdahnubástus vaikuttâsah, tegu šooŋâ robdâalmonij tovâttum tileh, moh láá ráhtám puásuituálu vaigâdub, tábáhtuveh kivkked já reehâst. Enâmustáá savâstâllâm láá luptim nubástum muotâtiilij negatiivlâš vaikuttâsah puásuituálun. Ruottâsist já Taažâst poccuid láá karttâm etipiemmâđ maaŋgâ iivijn miäldáluvâi sehe staatâ torjuin ete poccuuomâsteijei jiejâs ruttâdmin. Suomâst lii tuárjumvuáhádâh puásuituálu vahâgij sajanmäksimân, mutâ vyehi lii uáli jo hiđes. Ovdil tuárjumvuáháduv kiävtunväldim kalgâ muotâtiilij vaikuttâsâid selvâttiđ luándutieđâlâšávt já torjui máhđulâš mäksim tábáhtuvá eskin vaigâd tälvitiiliij čuávvuváá ihán.
Šoŋŋâdahnubástus vvaikuttâsah ij juáhás vuoigâlâšávt ige vääldi vuotân eromâš háváduváš juávhuid – ij Suomâst ige maailmvijđosâšávt. Estimáin šoŋŋânubástus puáhtá kepidiđ epivuoigâdvuođâlâš vaikuttâsâid, mutâ siämmást puáhtá šadda uđđâsijd. Tehálâš koččâmuš lii-uv: tego rähtoo pooliitlâš miärádâsâid šoŋŋânubástus estimân várás teikâ tom vuáhádum várás, maht puáhtá anneeđ huolâ tast, ete sämmilijd kohtâluvvojeh vuoigâlâšávt?
Váduhis koččâmušah šoŋŋâdahtooimâi já sämmilii uásild lohtâseijee ovdâmerkkân energiajorgálduv huáputtâm. Mottoom sämmilii ärbivuáválâš iäláttâsâst láá ain kievrâsávt lohtâsâm fossiillâš puáldámušâi ávhástâllâm. Ovdâmerkkân puásuituálust tarvittavien moottorkiälhái anovyáimán kolgâččij uážžuđ lyetitteijee muulsâiävtulâš puáldámušâid, tego táálááš šleđgâmoottorkiälháh iá láá tuárvi lyettittetteeh muttojeijee mecci- já šoŋŋâdahtiilijn. Šoŋŋâdahpištee puáldámušâi jođettem markkânijn vijđásubbooht já kuáhtulâš haadan lii merhâšittee šoŋŋâdahpooliitlâš koččâmuš, mut sämmilijd já puásuituálun tot lii uáli tehálâš. Sämmiláid puávtáččij leđe meiddei sierânâs rooli šoŋŋâdahpištee puáldámušâi testâteijen robdâtiilijn, talle ko uđđâ puáldámušâi puávtáccii keččâlemkiävtun algâaalmugáid.
Nube sierânâs koččâmuš lii uđâsmuvvee energia rähtim sämmilii päikkikuávlun. EU já Suomâ staatâ viggâmušah luoppâđ fossiilâš puáldámušâin já Ruošâst pyehtee amnâsáid väätih uđâsmuvvee energia jotelis já merhâšittees laserähtim. Sämmilij päikkikuávluin láá ennuv pieggâvyeimijuávdu; mávsulâš pieggâtiilij diet tuoddârkuávluh heivejeh pieggâvyeimipuovtâdâsân čuuvtij. Sämmiliih láá kuittâg vuástálistám pieggâvyeimirustigij rähtim toi negâtiivlâš enâdâhân, kulttuurân já iäláttâsân lohtâseijee vaikuttâsâi diet. Vuoigâlâšvuotâvaikuttâsâi čielgiittâs lii taggaar tiileest eromâš tehálâš.
Koččâmuš puáhtá tarkkuđ vuoigâlâsvuođâooláádmuddoin. Jyehim -vuoigâlâsvuođâ peht puáhtá smiettâđ maht vuávajum tooimâi hiäđuh já hááituh juáháseh. Siämmást lii tehálâš tubdâđ eromâšávt háváduvâš juávhuid: čyeccih-uv hááituh sijjân merettemmeeht? Návt váldojeh vuotân meiddei tubdâstee vuoigâlâšvuođâ ooláádmudo.
Váiváás jyehim-vuoigâlâšvuođâkoččâmušâid puáhtá uásild tuhhiittiđ huolâtmáin monâttâllâmvuovij vuoigâlâšvuođâst, ovdâmerkkân uásálâšvuođâ oovdedmáin. 1.7.2022 šoođâi vuáimán uđđâ šoŋŋâdahlááhâ, main vuáđuid vuáđuduvvoo sämmilâš šoŋŋâdahrääđi. To lii aalmugijkoskâsávt-uv áinoošlajâsâš ovdâmerkkâ tast, maht sämmilii ärbivuáválâš tiäđu puáhtá pyehtiđ uássin miärádastoohâm já lasettiđ sämmilij uásálâšvuođâ šoŋŋâdahpolijtikán. Sämmilâš šoŋŋâdahrääđi vuäđuduvvoo SAAMI – Saamelaisten sopeutuminen ilmastonmuutokseen –haavâ toimâiävtuttâssáid, moin lii sämitigge, nuorttâlâšâi sijdâčuákkim já eres virgeomâháin šaddee stivrimjuávhu toorjâ. Sämmilâš šonnâdahrääđist lii mâhđulâš šoddâđ orgaan, mii puáhtá tuođâi vaikuttiđ já tuárjuđ sämmilii vuáhádum šoŋŋâdahnubástusan já uásálistiđ ovdedmin uđđâ vuoigâlâš toimâmaalijd estiđ šoŋŋâdahnubástus.
Šoŋŋâdahnubástus lii tutkâmpuátusij mield vaikuttâm sämikulttuurân, kielân já iäláttâsáid já lii ton peht jo tääl jođettâm kulttuurlâš nubástusprosesân. Taat tubdâstuvvoo vijđásub ovdâmerkkân vuáváámij já strategiai tääsist. Tááláá tiäđu mield váttoo pargo kuittâg eromâšávt šoŋŋâdahpolijtiik vuoigâlâšvuođâváikuttâsái já olmoošvuoigâdvuođâkoččâmušâi tubdâm miärádastoohâmmuddoost. Sämmilijd čyecee šoŋŋâdahpolitiik vuoivuoigâlâšvuotâ- já olmoošvuoigâdvuotâvaikuttâsaid tarkkustâlmin puáhtá väldiđ vuotân algâaalmug kulttuur, kielâ, eellimpirrâ já iäláttâsâid. Tehálâš lii, ete vaikuttâsâid tobdeh jo oovdeb muddoost. Taan hástusân viggeh västidiđ Šoŋŋâdahpaaneel Šoŋŋâdahpolitiik vuoigâdvuotâ tutkâmušhaavâst rähtimáin tarkkustâllâmruŋgo, moin puáhtá hammiittâllâđ vuoigâdvuotâvaikuttâsâid šoŋŋâdahnubástus valmâstâllâm ohtâvuođâst.
Klemetti Näkkäläjärvi
Šoŋŋâdahpolitiik vuoigâdvuotâ -haavâ totkee
Jouni Jaakkola
Šoŋŋâdahpaaneel jeessân
Oulu ollâopâttuv CEHR:n jođetteijee
***
Suomâ šoŋŋâdahpaaneel Šoŋŋâdahpolitiik vuoigâdvuotâ -haahâ tárkkoo šoŋŋâdahpolitiik vuoigâdvuotâkoččâmušâid moh lahtojeh sehe estimân ete vuáhádumân. Haavâst ovdeduvvoo tarkkustâllâmruŋgo Suomâ šoŋŋâdahpolitiik rähtim, tooimânpieijâm já árvuštâllâm toorjân. Lasseen hhvâst tárkkoo šoŋŋâdahpolitiik vaikuttâsâid aalmugjesânij vuáđuvuoigâdvuođâi olášume sehe sämmilijd kyeskee sierânâskoččâmušâi uáinust. Sämmilij sierânâskoččâmušâid tárkkoo Suomâ Šoŋŋâdahpaaneel šoŋŋâdahpolitiik vuoigâdvuotâ -haavâ pargopakettist Oulu ollâopâttuv piirâstiervâsvuođâ já keepistaavdâ tutkâmuškuávdáást CERH:st. Oulu ollâopâttuv CERH totká šoŋŋâdahnubástus vuáhádum já estim nuuvt ete váldá vuotân sämmilij sierânâskoččâmušâid. Ulmen lii pyevtittiđ rievtisáigásâš, eettisâš pištee já ttieđâlâš tiätu virgeomâháid já sämisiärvusáid ohtsâšpargoost sämi- instituutioiguin.